Menu
Obec Kocelovice
obecKocelovice

Cyklotrasy

Cyklotrasy

Okruh č. 1: Blatná - Kocelovice - Paračov - Dobšice - Skaličany (23,7 km)

Vyjedeme přes náměstí J.P.Koubka stále rovně až ke zdravotnímu středisku, kde odbočíme doleva. Dojedeme na křižovatku, vpravo vede silnice na Bělčice a Prahu, vlevo zpátky do středu Blatné , my se dáme rovně přes železnižní přejezd směrem na Hajany. Vlevo mineme areál bývalé zbrojovky. Za Blatnou se po chvíli dáme vpravo od autobusového depa polní cestou šikmo doprava, mírně do kopce. Mineme několik chatek. Pod zalesněným vrškem, hned na okraji lesa se na pravé straně od cesty nachází vztyčený kamenný monolit, zvaný Suterek.

2,4 km

Od něj budeme pokračovat přes lesík, po chvilce vyjedeme z lesa ven na polní cestu. Krajina se před námi otevře a budeme mít pěkný výhled na obec Chlum.

Chlum

Ves náležela k arcibiskupskému panství Rožmitál, od 15. století patřila k lnářskému velkostatku. Na počátku tohoto století zde bylo 45 domů s 309 obyvateli. Na návsi je kaplička z 19. století a zemědělská usedlost č. 6 se stylovými štíty nad obytným stavením, vjezdem i sýpkou u doby kolem poloviny minulého století.

4,2 km

Projedeme Chlumem, kde nás čeká poměrně ostré stoupání. Na horním konci návsi odbočíme vlevo na polní cestu. Vpravo na kopci zvaném Hora se nachází mohyly z Doby bronzové. Dále pojedeme otevřenou krajinou směrem na Hajany. Při dobré viditelnosti se před námi otevřou pěkné výhledy a je možné pozorovat i vzdálené vrcholky Šumavy. Dojedeme na kraj zalesněného kopce zvaného Zbiroh. Před ním stojí prastarý kamenný smírčí kříž, vztyčený zde jako připomínka dávno spáchaného zločinu. Sjedeme po mírném svahu a podél potoka dorazíme do Hajan.<

5,3 km

V Hajanech nedojedeme až k hlavní silnici, ale budeme se držet spíše podél potoka. Přes vesnici vede asfaltová cesta, na konci vesnice však přechází vnepříliš kvalitní polní cestu. Vjedeme do lesa do prudkého kopce. Za kopcem les končí, pojedeme po špatné cestě, kolem nás budou louky a pole. Cestě se říká Umrlčí, byly po ní totiž v minulosti odváženi nebožtíci z Hajan do Kocelovic k pohřbu. Po pravé straně od cesty je vzrostlý les. Přejedeme kamenný můstek přes potok. Zde nás čeká křižovatka. Cesta vlevo by nás přivedla k rybníku Kocelovickému, my se však dáme do kopce lesem. Můžeme vystoupat celý úsek, který je náročný, protože je zde špatná cesta. Vyjedeme z lesa a ocitneme se na poměrně rozsáhlé planině. Po chvíli dorazíme ke Kocelovicím.

7,9 km

Nepojedeme do středu obce, ale budeme pokračovat podél kamenné zdi po kraji vsi. Po pravé straně na kamenitém vršku se nachází mohylové pohřebiště zdoby slovanské (7. stol. n. l.).

Kocelovice

První zmínka v písemných pramenech v roce 1352. Kostel sv. Bartoloměje je již z počátku 14. století a přestavuje typ opevněného kostela se zachovalými zbytky opevněné ve hřbitovní zdi. Ves byla sídlem vladyků z Kocelovic, z nichž poslední byli bratři Beneš a Zdeněk, kteří v roce 1372 ještě s jinými zemany ustanovovali nového faráře ke zdejšímu kostelu. V roce 1419 držel kocelovickou tvrz Jan Mládenec z Újezda, který ji v roce 1433 prodal za 1300 kop grošů Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína k panství lnářskému. Zdejší tvrz zanikla po připojení statku ke lnářskému panství v druhé polovině 15. století. Podle některých zpráv vyhořela v roce 1625 celá ves, ale již v roce 1654 zde bylo 8 statků a 6 chalup. V současné době je zde 87 domů a 298 obyvatel.

Vedlejší cesta, po které jedeme, se příblíží k hlavní silnici. My se však po ní nedáme, ale odbočíme prudce doprava do kopce na kamenitou polní cestu. Budeme stoupat alejí vzrostlých kaštanů a lip. Pojedeme uprostřed velké planiny, na které jsme se již ocitli při cestě z Hajan. Mineme samotu Nový Dvůr a dorazíme do malé osady Paračov.

Paračov

Roku 1774 se zde uvádí mimo panskou hajnici ještě dvě další chalupy.

9,3 km

Na kraji osady stojí skupina vysokých stromů a u nich je vztyčený kříž. Vedle stojící lavička láká k posezení. Výhled je opravdu do širého kraje. My však budeme pokračovat s kopce dolů. Musíme jet pomalu, protože budeme po chvíli odbočovat z kamenné lesní cesty doleva na travnatou cestu. Ta vede prudce dolů a přivede nás k malému rybníku zvanému Staňkovský. Nachází se na velmi pěkném místě a dá se v něm koupat. Přejedeme po hrázi a pokračujeme rovně do kopce do lesa. Vpravo je skupina chat. Na kopečku za rybníkem se cesta vidlicovitě rozděluje. Jedeme vpravo a za chvilku se dostaneme na hlavní silnici.

10,4 km

Na hlavní silnici odbočíme doprava na Blatnou. Pojedeme lesem, v okamžiku, kdy už se budeme blížit k jeho okraji, nesmíme minout odbočku vlevo k Bílému Mostu. V okolí Bílého Mostu se nacházejí sejpy, též zvané hrůbata, které vznikly navršením štěrku a písku při rýžování zlata od doby bronzové po středověk. Přejedeme přes most, který je pěknou kamennou historickou památkou a budeme stoupat prudce do kopce po úzké silničce. Ta vede vysokým hustým lesem. Po několika kilometrech dorazíme na hřebenovou křižovatku.

13,3 km

Na křižovatce se dáme vpravo směrem na obec Dobšice, která je vzdálena půl kilometru.

Dobšice

Ves patřila k blatenskému velkostatku . Starší literatura uvádí listinu Břeňka ze Strakonic ze 14. století, kde se Dobšice připomínají a současně je vyslovena domněnka o zániku vsi někdy v 15. století. Novější literatura / Profous, Místní jména v Čechách / klade vznik Dobšic až do 17. století. V roce 1719 zde údajně bylo 8 chalup poddanských, svobodnický statek a panská hospoda. Kolem roku 1914 zde bylo 28 domů a 150 obyvatel. Mezi Dobšicemi a Chlumem stávala blízko lesa Byčín / na rakouské vojenské mapě Bejčin les / ves, která patřila k lnářskému velkostatku a byla již v polovině 16. století pustá.

Projedeme Dobšicemi a při mírném sjezdu si můžeme prohlížet tamější malebná venkovská stavení. Pojedeme stále dolů, za vsí, po pravé straně, budou k vidění již méně malebné objekty zemědělského družstva. Na křižovatce nad Bezdědovicemi se dáme doleva. Budeme se blížit k Paštikám. Krásný výhled bude na barokní kostel od K.I. Dienzenhofera. Dorazíme na křižovatku silnic nad Paštikami.

15,7 km

Obec Paštiky při této trase vynecháme a vydáme se opačným směrem - doleva. Po chvíli dorazíme na křižovatku, na které se dáme vpravo směrem na obec Chobot. Silnice nás dovede k památnému Ženatému dubu.

Ženatý dub

Pravděpodobné stáří dubu je asi 400 let, název "ženatý" se vysvětluje tím, že v jeho blízkosti stálo několik statných, 30 m vysokých smrků, s nimiž byl dub ženatý.

17,4 km

U Ženatého dubu se dáme doprava po cestě dolů na Újezd. Vede tam modrá turistická značka. Značku však v Újezdě opustíme, odbočíme prudce doprava do kopce a budeme se držet polní cesty.

19,3 km

Po asi jednom kilometru sjíždění po polní cestě se dostaneme na asfaltovou silnici, kde odbočíme doprava na Blatnou.

Skaličany

Ves odedávna patřila k Blatné, v roce 1608 zde byl poplužní dvůr. Na návsi je kaple z roku 1866 a zemědělská usedlost č. 4 z poloviny 19. století.

Projedeme obcí Skaličany a po silnici mírně zvlněnou krajinou dospějeme knašemu výchozímu bodu.

23,6 km

Blatná - věž

Přírodní zajímavosti 1. okruhu

Vedle pohledů do pestré krajiny Blatenské kotliny zejména ze silničky od Dobšic stojí za zmínku fakt, že pokud byste tento relativně krátký okruh projížděli až za šera, můžete zaslechnout všech pět druhů sov hnízdících na Blatensku. V aleji u Hajan, v malých lesících a na okraji lesů se krátkým "hu" může ozývat běžný kalous ušatý, od kravína v Kocelovicích a v Hajanech snad ještě může kvílet dnes již velmi vzácný sýček obecný, ve všech větších lesích je domovem puštík obecný, v rozsáhlém lesním komplexu u Dobšic za soumraku smutně píská maličký kulíšek nejmenší, který při napodobování jeho hlasu nebojácně přiletí až nad vaši hlavu a od lomů u Paštik a u Vahlovic lze za tmy uslyšet hluboké "hů - hu" výra velkého. V Hajanech a také na bývalém pivovaře v Blatné hnízdí čáp bílý. Malebný Staňkovský rybník v lukách mezi lesy je podobně jako některé jiné většinou menší rybníčky důležitý pro rozmnožování žab. Na Blatensku je hojný skokan zelený (který je vlastně křížencem skokanů skřehotavého a krátkonohého), skokan hnědý, kterého mimo dobu rozmnožování potkáte spíše v lesích než u vody, ropucha obecná i ropucha zelená, rosnička zelená, ostře skřehotající z keřů a stromů, nenápadná kuňka obecná s červeně skvrnitým břichem a vzácná je blatnice skvrnitá. U rybníků rostou kosatce žluté a na několika místech Blatenska i vzácnější modrofialové kosatce sibiřské.

Fotogalerie

Poslední přidaná fotografie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Počasí

dnes, čtvrtek 28. 3. 2024
slabý déšť 13 °C 5 °C
pátek 29. 3. oblačno 18/3 °C
sobota 30. 3. jasno 20/8 °C
neděle 31. 3. oblačno 20/9 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.

Pranostika na akt. den

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na

O naší obci

Naši obec najdete v jihočeském kraji, asi 5,5 km vzdušnou čarou severozápadně od Blatné, nedaleko obce Lnáře. Ideální turistický a cykloturistický terén.

Středověké osídlení lokality Kocelovice navazuje přímo na dobu slovanskou. Ves byla v letech 1352 až 1399 sídlem vladyků z Kocelovic, z nichž poslední doložení v písemných pramenech byli bratři Beneš a Zdeněk, kteří v roce 1372 ještě s jinými zemany ustanovovali nového faráře ke zdejšímu kostelu. Zdeněk vlastnil v roce 1391 poplužní dvůr v nedalekém Újezdci a zemřel někdy kolem roku 1405. V roce 1419 držel kocelovickou tvrz Jan Mládenec z Újezda, který ji prodal po roce 1433 za 1300 kop grošů Petrovi ze Svojšína. V roce 1437 Kocelovice jako odúmrť propadly ve prospěch krále a dostaly se na čas do majetku Viléma ze Žlutic. Později, v roce 1454, z rozhodnutí krále Ladislava připadly Záviši z Valdštejna. V době pře polovinou 15. století byly Kocelovice spojeny s lnářským velkostatkem, kde setrvaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1849.